|
|
Hliněné povrchy v současné architektuře
Šmardová, Kateřina ; Prof.Ing.arch.Jiří Škabrada (oponent) ; Suske, Petr (oponent) ; Ing.arch.Zuzana Kierulfová (oponent) ; Žabičková, Ivana (vedoucí práce)
Předmětem disertační práce jsou povrchy tvořené nepálenou hlínou uplatňované v architektuře. Práce se zaměřuje především na důkladné zmapování a analýzu současné situace. Neopomíjí však ani historické kořeny hliněných povrchů na území dnešní České republiky, ve kterých hledá souvislosti s dnešní praxí. Z důkladného zhodnocení současné situace pak práce vyvozuje závěry, kterými jsou perspektivy a možné tendence budoucího vývoje hliněných povrchů a to jednak v mezích architektury, jednak přesahující do dalších oborů.
|
|
| |
|
|
Mezi ruchadlem a Českou chalupou. (Ne)objevení „lidové” invence v 19. století a jeho důsledky pro výzkum tzv. lidové kultury
Woitsch, Jiří
Ve studii jsou představeny a na konkrétních příkladech diskutovány konceptualizace lidu a tzv. lidové kultury v 19. a počátkem 20. století, pro které byly typické dva krajní póly představ o schopnostech neelitních vrstev společnosti aktivním způsobem tvořit. Zastánci jednoho z těchto přístupů předpokládali bezvýhradné a pasivní přejímání vzorů, technologií apod. z ekonomicky a sociálně vyspělejšího prostředí, představitelé druhého připisovali „lidu“ neobyčejné tvůrčí schopnosti vedoucí až ke vzniku epochálních vynálezů. Tyto koncepty silně rezonovaly v nejrůznějších středoevropských směrech humanitních a sociálních věd po celé 20. století – zcela symptomaticky, zejména v případech, kdy se výzkumu „lidové kultury“ věnovali historici, muzeologové, uměnovědci nebo naprostí laici. Oba směry spojuje krajně problematická představa lidu jako kolektivní tvůrčí nebo naopak zcela pasivní entity.
|
|
|
Stavebně-historický průzkum venkovské usedlosti Harazim čp. 29 v Rájově (obec Zlatá Koruna)
Facincani, Filip ; Lunger-Štěrbová, Daniela (vedoucí práce) ; Macek, Petr (oponent)
Cílem diplomové práce bylo provedení detailního stavebně-historického průzkumu venkovské usedlosti Harazim (Rájov, obec Zlatá Koruna), která je od roku 1958 evidována jako kulturní památka. Průzkum doložil, že nejstarším objektem usedlosti je zděná patrová sýpka, datována do první čtvrtiny 17. století. Stále znatelná trojdílná dispozice obytného stavení je v plném rozsahu minimálně z konce 1. třetiny 18. století. Jak sýpka, tak obytné stavení byly zásadně rekonstruovány kolem roku 1865, kdy došlo k zániku tzv. malého stavení, jehož poznání se stalo dílčím cílem práce.
|
|
|
Mapování a modelová rekonstrukce historických technických staveb v příhraničním regionu
KRÁLOVÁ, Štěpánka
Diplomová práce se zabývá tématem historických technických staveb ve venkovském prostoru. V části literární rešerše má přiblížit a přehledně shrnout obecné informace o technických stavbách ve venkovském prostoru. Tato část má několik kapitol, které obsahují rozdělení typů technických staveb, vývoj jejich typických konstrukcí a zvláštních prvků, dále faktory, které ovlivnily vývoj těchto staveb a jejich členění dle jednotlivých regionů České republiky. Praktická část má již konkrétní zaměření na vybranou zájmovou lokalitu v příhraničí - obec Kvilda. V této části je popsána historie obce, průběh jejího osidlování a socioekonomický vývoj. Dále jsou zde zmapovány, identifikovány a kategorizovány všechny historické technické stavby v obci. Zároveň byla vytvořena dokumentace shrnující ucelené informace o jednotlivých objektech. V závěru jsou zhodnoceny vysledované závislosti mezi rozmístěním technických staveb a vývojem zvoleného regionu.
|
|
|
Vernacular architectural elements. Mitigating climate conditions in the category Cfa
Burešová, Karolína
Vernacular architecture is a source of inspiration and guidance for the design of housing in a particular region, as well as for protecting and improving the environment, it shows the use of the proper material and can save energy costs, as these buildings cope with the climate through the passive design strategy. The case study discovers the unmechanised architectural form of the elements, which react to the climate conditions on the built environment of the vernacular architecture. The cases are selected according to the Köppen climate classification calculated for the Czech Republic for the period 2071-2100, which is in the category Cfa, along with European cases in the same category Italy, Croatia, Serbia, Bulgaria, Spain, and Krasnodar-Russia. These representatives are observed by Google Street View, and the forms of the architecture are compared. The potential of the research is to use the results in combination with architectural elements of the vernacular(1), contemporary(2) and ecological(3) housing architecture to design a new balanced housing model.
|
|
|
Searching for Styles of National Architecture in Habsburg Central Europe1890-1920. Art Nouveau and Turn-of-the-Century Architecture as Nation-Building
Veress, Dániel ; Himl, Pavel (vedoucí práce) ; Michaud, Eric (oponent)
Český abstract Hledání národního architektonického stylu v habsburské Střední Evropě 1890-1920 Národní hnutí a architektura na přelomu století Středoevropská národní hnutí na počátku 20. století významně zasáhla také do architektury. Ve jménu národních idejí docházelo ke snahám o vytvoření specificky národního architektonického slohu, který by reflektoval unikátní národní charakter. Historikové architektury, inspirováni vývojem na poli sociálních a kulturních dějin, se výzkumu vlivu nacionalismu na architekturu věnují od 90. let minulého století. Politický a mocenský vzestup evropských národních hnutí před První světovou válkou a souběžný posun od historismu k secesi v architektuře se stal v tomto smyslu jedním z nosných témat. Zpracování však v drtivé většině zůstávalo limitováno na konkrétní národní hnutí. Tato práce se pokouší překonat dominanci národní perspektivy. S využitím metodologie komparativních dějin souhrnně zpracovává tři případové studie. Na přelomu století maďarská, polská i česká inteligence usilovala o vytvoření národně specifické architektury. V Maďarsku příhodné politické uspořádání umožnilo rychlé a široké přijetí národního stylu, vycházejícího ze secesní estetiky a spojovaného zejména s architekty Ödönem Lechnerem či Bélou Lajtou. V polském a českém případě k rozvinutí národního stylu...
|
|
|
České středohoří - kulturní krajina
Štefaniková, Jana ; Procházka, Lubomír (vedoucí práce) ; Štěpánová, Irena (oponent) ; Drápala, Daniel (oponent)
Disertační práce "České středohoří - kulturní krajina" nahlíží na území vytyčené převážně současnou linií Chráněné krajinné oblasti České středohoří jako na krajinu sídel, konkrétně sídel venkovské povahy. Na základě terénního průzkumu jsou přiblíženy základní charakteristiky venkovského stavitelství na zmíněném území a vybrané vlivy, které zástavbu místních obcí dotvářely. Práce také přináší četné doklady regionálního vlastivědného zájmu o České středohoří, zejména pak o venkovské stavitelství. Tento vlastivědný zájem je diskutován v kontextu vývoje české a německé národní emancipace. V celé práci je kladen důraz na období od poloviny 19. století do poloviny 20. století. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Dušan Samo Jurkovič v Novém Městě nad Metují
Ctiborová, Eliška ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Bendová, Eva (oponent)
Anotace: Předmětem diplomové práce je projekční činnost architekta Dušana Samo Jurkoviče pro Josefa a Cyrila Bartoně z Dobenína v Novém Městě nad Metují. V samostatné kapitole se nejprve představuje zámek v Novém Městě nad Metují v jeho stavebním vývoji a přibližuje urbanistický a kulturní kontext města v jednotlivých historických periodách. V dalších kapitolách se jednak exponuje osobnost Dušana Samo Jurkoviče a jeho dílo před přestavbou zámku v Novém Městě nad Metují, jednak postihuje zadání, jehož se Jurkovičovi v Novém Městě dostalo. Jádrem práce je pak důkladná analýza Jurkovičových intervencí do organismu novoměstského zámku. Jejich další interpretaci slouží samostatné zpracování Jurkovičových staveb v Pekle, výletní restaurace a turistické útulny. Shrnující závěrečná kapitola se věnuje zhodnocení novoměstského segmentu Jurkovičova díla, přehledu dalšího vývoje jeho architektonické tvorby a jeho působení v památkové péči. Klíčová slova: Dušan Samo Jurkovič; Nové Město nad Metují; Lidová architektura; Arts and Crafts; Secese; Moderní architektura
|
|
|
The Language of Vernacular Earthen Architecture
Bažík, Lenka
Cílem článku bylo specifikovat prvky jazyka lidové hliněné architektury na jižní Moravě pomocí analýzy a interpretace. Výzkum proběhl za účelem lepšího pochopení lidové hliněné architektury a možného dalšího používání prvků jazyka v současné architektonické tvorbě.
|
host ::
RSS.